Najděme jim domov

DOČASKY.CZ

Občanské sdružení Dočasky.cz prostřednictvím dobrovolníků a dalších sdružení a spolků zajišťuje a zprostředkovává dočasnou péči pro opuštěná a týraná zvířata, převážně psy a kočky. Za jeho vznikem stojí parta lidí, kteří mají s poskytováním dočasné péče vlastní zkušenost. Chceme využít již fungující síť „dočaskářů“ a zapojit další obětavé lidi, kterým není osud zvířat lhostejný, kteří by se rádi do pomoci zapojili a možná jen neví, jak na to. Jsme si vědomy toho, že každý, kdo se v záchraně zvířat angažuje, má plné ruce práce. Naše cíle jsou nemalé – rády bychom dosáhly změn ve stávajících pravidlech celoplošného čipování a evidence zvířat, omezení chovu zvířat bez průkazu původu, stanovení minimálních podmínek pro držení zvířat, ale než na tyto mety dosáhneme, chceme pomáhat zvířatům, která nás potřebují už dnes.Měníme zvířecí i lidské osudy k lepšímu a naplňuje nás to. Rozhodly jsme se, jak se říká, „vzít to od základů“ a začít u nejmenších potenciálních záchranářů, u dětí. Jsme totiž přesvědčeny, že ukážeme-li dětem včas, že mohou svůj volný čas trávit i jinak, smysluplněji, než sledováním televizních programů a hraním počítačových her, můžeme velmi pozitivně ovlivnit jejich zdraví a budoucí duševní vývoj. Navíc se stále setkáváme s případy, kdy dítě, coby zvířecí nadšenec, prosí své rodiče, aby mu pořídili mazlíčka, a tento sen většinou ztroskotá na obavě rodičů z toho, že se dítko o své zvíře nebude starat a veškerá péče zůstane právě na nich, rodičích. Možnost poskytnout zvířeti dočasnou péči vidíme jako geniální příležitost k tomu, aby děti vyzkoušely, co všechno obnáší mít doma pejska nebo kočku, a zároveň aby rodiče prověřili schopnosti a vážnost odhodlání svého dítěte.

V rámci našeho projektu „Najděme jim domov!“ jsme jako prvního partnera oslovily ZŠ Jana Noháče ve Staré Břeclavi, kde jsme se setkaly s až nevídanou vstřícností jak ze strany vedení školy, tak ze strany jednotlivých vyučujících.Ti byli nejdříve plně obeznámeni s krajně neveselou situací, týkající se světa zvířecích bezdomovců. Dohodli jsme se, že navštívíme všechny třídy této škol, popovídáme si se žáky, seznámíme je s tím, kdo jsme, čím se jako sdružení zabýváme a jakými způsoby se do pomoci zvířatům mohou zapojit oni sami. Dohoda proběhla rychle a hladce a dokonce jsme dostaly povolení přivést do školy jednoho z našich svěřenců, křížence kokršpaněla Andyho, který je veselým, hravým a pozitivním představitelem svého plemene, ale také typickým příkladem toho, jak se pes ocitne na ulici. Andy byl před dvěma lety odchycen městskou policií a umístěn do útulku, o jehož fungování ve prospěch zvířat, panují již dlouho silné pochybnosti. Psi jsou tam shromažďováni a nejsou nabízeni adoptivním rodinám. Ptáte se proč? Že by to mělo souvislost s výškou finančního „příspěvku“ na každého psa a to po celou dobu jeho pobytu? Toto téma rozebereme v některém z příštích článků. Zpět k radostnějším zážitkům.

Beseda s dětmi se uskutečnila v pátek po podzimních prázdninách. Dětem pohodová náplň vyučování plně vyhovovala, což nám umožnilo navštívit s Andym postupně všech 7 tříd, které na škole jsou, aniž by ho to extrémně unavilo. Děti nic konkrétního o připravované akci netušily, a tak si jistě umíte představit ten úžas a nadšení, když se otevřely dveře třídy a vstoupil, kromě nás, také kokří kamarád Andy. Jakmile jsme se ujistily, že nikdo ze žáků nemá strach ze psů, pustily jsme Andyho z vodítka a odstartovalo jeho hromadné seznamování. Andy procházel mezi lavicemi, mapoval situaci v celé třídě a nelenil zkontrolovat, zda někdo nezapomněl dojíst svou svačinu. Děti pozorně poslouchaly vyprávění o tom, kde se u nás Andy vzal, jaký je jeho příběh, čím si prošel u nás a dozvěděly se i to, že pro něj aktuálně hledáme novou rodinu. Také pedagogy zaujala informace o tom, kolik opuštěných zvířat denně běhá po ulicích, jaká je situace v útulcích, depozitech a jiných zařízeních, která o zvířata pečují. Potěšila nás dětská zvědavost i zájem ze strany učitelů o to, jak by se mohli do pomoci zapojit. Byli překvapeni, co všechno mohou pro dobrou věc udělat a jaké zdánlivé maličkosti mohou být obrovských přínosem a změnit zvířatům život.

Nejen díky spolupráci se soukromým útulkem Domov pro zvířata Minaret v Bulharech, víme, jak obrovská je v takovém zařízení potřeba a spotřeba materiálu jako jsou ručníky, deky, prostěradla apod. Zima je za dveřmi a kterýkoliv útulek ocení pro zvířata ve své péčipomoc. Poprosily jsme proto děti, aby se poradily se svými maminkami a babičkami, jestli by takové věci, které už u nich doma nemají využití, byly ochotnyvěnovat a po dětech poslat. Následující pondělí nás ve škole čekala plná taška ručníků!Nabídly jsme dětem možnost navštívit útulek a věci předat. Zároveň tak na vlastní oči vidět, a na vlastní kůži zažít, co všechno obnáší péče o opuštěná zvířata.

Dalším způsobem pomoci ze strany školáků je uspořádaná sbírka suchého pečiva pro koně. Do školy byly umístěny papírové krabice a dětidenně nosí nespotřebované rohlíky a chleba. Za dva týdny od naší společné besedy můžeme koním odvézt čtyři velké krabice suchého pečiva. Úctyhodnou iniciativu projevili také kantoři, kteří zareagovali na informaci o námi pořádaných internetových aukcích, ve kterých dražíme nejrůznější předměty od dárců z celé republiky. Veškerý výtěžek je vždy využit jak jinak, než na podporu zvířecích bezdomovců, předně úhradu veterinární péče a stravy. V některé z dalších aukcí se objeví hodnotné předměty věnované členy učitelského sboru.

Děti mohou na projektu „Najděme jim domov!“ pracovat i bez naší přímé přítomnosti, a to v rámci výtvarné výchovy vytvářením plakátů s fotkami zvířat, která aktuálně hledají domov. Tyto bychom rády umístily do výloh obchodů v Břeclavi a okolí.

V letošním roce plánujeme návštěvu v několika dalších třídách a v příštím roce se projekt posouvá za hranice okresu do dalších měst v České republice. Už teď se moc těšíme.

o.s. Dočasky.cz
Nikola Fikrová a Ája Černá

Začínáme u nejmenších

Začínáme u nejmenších 2